Hlavní menu
Home
Aktuálně
Bonsaje
Bonsai Sumiko
Doplňkové rostliny
Kaligrafie a sumie
Keramika
Pěstování
Suiseki
Techniky
Tvarování
Chrámy a zahrady
Zprávičky

Program na rok 2011 konečně na světě. Podrobnosti v horním menu.
 
Reklama
Advertisement
Advertisement
 
Tófuku-ji
Napsal Čestmír Sosnovec   
Neděle, 02 prosinec 2007
 

Tófukudži

Text: Čestmír Sosnovec

Odborná spolupráce: David Labus, Mirka Randová, Kateřina Hlobilová

Jednou z nejzajímavějších, přitom ale poměrně malých zahrad, kterou jsem v roce 2005 tak trochu náhodou navštívil, byla zahrada chrámu Tófukudži nedaleko Kjóta. Vydal jsem se vlastně na cestu do Nary, když jsem z reproduktoru uslyšel:"Příští zastávka, Tófukudži". Po chvilce váhání jsem sebral síly, naložil na záda svou těžkou batožinu a vystoupil, aniž bych tušil, zda dělám dobře. Kdesi v podvědomí mi totiž něco říkalo, abych vystoupil, že uvidím něco zajímavého. Teprve cestou ke chrámu jsem se pomalu začal rozpomínat na to, že zahrada chrámu Tófukudži patří k njehezčím suchým zahradám Japonska.

Po asi 10 minutách chůze jsem se opravdu octil před chrámem, jehož komplex byl o mnoho větší, než jsem tušil. U vchodu bylo možné nechat batožinu, jako obvykle se zde musíte zout, a pak již můžete nerušeně vychutnávat krásy zahrady. Ta je skutečně zajímavá hned z několika pohledů. Nejdříve ale něco k historii chrámu.

 

Tófukudži je hlavním chrámem školy zenového buddhismu sekty Rinzai, kromě zenu se v něm od počátku školili i mniši ze sekt Tendai a Šingon.
Kudžó Mičiie (1193-1252) založil tento chrám 21.7. 1239, byl vnukem Kudžó Kanezaneho. Jeho matka byla neteří samotného Joritoma. Mičiie se brzy přiklonil na stranu šógunátu, nicméně jelikož se jeho starší sestra provdala za císaře Džuntokua, mohl se díky těmto vazbám Mičiie stát rádcem regenta seššó (za nedospělého císaře). Za to byl po vzpouře dvora proti šógunátu r. 1221 dočasně potrestán, ale pak se vrátil do politiky. Na zasvěcení chrámu povolal známého mnicha Enni(ho). Kudžó Mičiie musel prodat vlastní dům a veškeré nemovitosti, aby mohl vybudovat tento chrám.

Jméno chrámu bylo odvozeno od jména dvou poblíž stojících chrámů, v místě, které je dnes známé jako prefektura Nara. První část názvu, slovo tó, pochází ze slova Tódaidži a fuku pochází z názvu Kófukudži.

Chrám původně neměl nijak zajímavou zahradu, až 3.8. 1938 opat Sonoisan Saidó kontaktoval Šigemori Mireiho s otázkou, zda by nepřipravil hlavní plán na vylepšení celkové scenérie chrámu na období příštích 100 let. Okolí hlavní haly (hódžó) bylo poměrně nevzhledné a proto opat usiloval o jeho vylepšení. Šigemori Mirei ihned zahájil průzkum komplexu Tófukudži.
Zapsal si také detaily rozhovoru s opatem:

Opat: „ pro mne jako hlavního kněze nastal čas přemýšlet o vybudování zahrady okolo hlavní haly. Je to dobré pro spirituální bohatství svatyně, když nemá moc peněz, „

Šigemori: “Není vhodnějšího místa pro zahradu než okolí hójó. Kdybych tu měl vybudovat zahradu, moje práce by žila věčně. Byl bych ochoten i zaplatit, aby mne někdo oslovil a požádal o vytvoření tohoto projektu. Nebo bych svůj návrh zahrady jednoduše daroval.„

Opat: „Velmi oceňuji tento přístup, budete tím, koho oslovím. Prosím přijměte tuto moji žádost. Odměnou za to se budeme modlit za vaši duši, teď i v budoucnosti. Nebudeme narušovat vaši práci, abyste mohl provést všechny důležité a vhodné kroky.„

Šigemori: “Děkuji. Vložím svou energii do této práce, ale nebudu přijímat požadavky na jakékoliv změny.„

Opat: „V tom případě můžete začít. Chtěl bych pouze zmínit jednu věc. V naší sektě není dovoleno nic vyhodit, a proto vás chci požádat, abyste v projektu použil kameny (obrubníky) , které jsou složené u vchodu.„

Šigemori: “Jsem si vědom vašeho přání a kameny začlením do svých návrhů. Nepotřebný materiál použít v novém projektu bylo vždy součástí mojí tvorby. Chtěl bych se ještě zeptat, zda mohu sám zvolit způsob jejich použití.„

Opat: „Nemusíte mi nic podrobně vysvětlovat, dnes je pro chrám příznivý den.„

O osobnosti Šigemori Mireiho se dozvíme podrobnosti v jiném článku. Rád bych jenom uvedl, že byl znalcem ikebany, čajového obřadu, studoval také malířství. Druhou část života zasvětil především tvorbě zahrad a rozsáhlé publikační činnosti.

Zahrada v Tófukudži, u hlavní haly, je jedním z prvních výtvorů Šigemori Mireiho. V současnosti je označována jako ztělesnění moderních japonských zahrad. Rozložení čtvercových dlaždic ve vrstvě robustního mechu se stalo ikonou japonského zahradního umění a inspirovalo mnoho tvůrců zahrad po celém světě.

Realizace zahrady byla zahájena 27.6. 1939. Jednalo se o první velký projekt Šigemori Mireiho. Ten nebyl v této době ještě známý a tolik populární a nedisponoval také příliš velkými finančními prostředky. Uvědomoval si ovšem tuto mimořádnou možnost, vytvořit zahradu v tak známém místě, a proto se rozhodl, že bude pracovat bez nároku na honorář. Není žádným tajemstvím, že Šigemoriho lákala možnost vybudovat zahradu podle svých vlastních představ. Zahrada byla dokončena 11.11. 1939.

Popis

Zahrada v Tófukudži, u hlavní haly se skládá ze 4 víceméně nezávislých částí. Po příchodu k hlavní hale se objevuje na levé straně první zahrada, zahrada jižní. V ní dominují 4 velké skupiny kamenů:

1. hodžó

2. horai

3. eidžú

4. korjó

Mechové pahorky v západní části jižní zahrady symbolizují 5 sekt zenového buddhismu v Kjótu. Přímá diagonální linie od severozápadního rohu jižní zahrady směrem k hlavnímu vchodu odděluje oblast mechu od plochy štěrku a tím dodává zahradě akcent modernosti. Dva z pahorků vystupují z moře, jeden je obklopen mořem zcela. Pokud budeme pokračovat v prohlídce po směru hodinových ručiček okolo budovy, dostaneme se k západní zahradě. Její podoba je inspirována vzhledem rýžových polí. Design je jednoduchý: použité obrubníky jsou poskládány tak, že vytváří čtverce. Ty jsou vyplněny střídavě bílým štěrkem a azalkami tak, že vytváří zajímavý kontast v barvě i textuře. V dnešní době také větší část jižní poloviny této zahrady pokrývá mech.

Hned za rohem, na severu haly nalezneme populární šachovnici z mechu a dlaždic. Okraj zahrady tvoří polokruhovitý lem z azalek a javorů. Šachovnice začíná v jihozápadní části a směrem k severovýchodu se vytrácí. Jedná se o malý a uzavřený celek, který zajímavě kontrastuje se širokou jižní zahradou s velkou plochou štěrku. Tak, jak Šigemori slíbil opatovi, použil i zde kameny, které tvořily původní cestu při vstupu do chrámu. Minimální design harmonizuje s velmi proměnlivým horizontem v pozadí severní zahrady, ve kterém dominují japonské javory, krásné především na podzim.

Na cestě zpět k východu procházíme okolo poslední zahrady, zahrady východní. Ta je situována vedle jižního zastřešeného koridoru a je oddělena od hlavní (jižní) zahrady chrámu. Z vyvýšené verandy můžeme pozorovat uspořádání kamenů ve tvaru Velkého vozu. I tyto kameny byly původně na jiném místě, jedná se o opracované kameny, které tvořily základy budovy s toaletami. Kameny jsou umístěny v bílém štěrku symbolizujícím šedý mrak.

Šigemori Mirei pojmenoval celou zahradu Hassó no niwa, což znamená Zahrada osmi pohledů, které jsou vytvořeny okolo hlavní haly. 4 kameny postavené jako ostrovy (jižní zahrada) jsou každý samostatným pohledem, 5 pahorků mechu (gozan) (jižní zahrada) tvoří další pohled, rýžová pole západní zahrady (seiden) zastupují 6. pohled, šachovnice severní zahrady (ichimatsu) 7. pohled, a posléze Velký vůz (hokuto shichisei) 8. pohled.

Většina návštěvníků vstupuje do zahrady po směru hodinových ručiček a prohlíží si ji tak, jak je zde popsáno.

„Zahrady by měly mít nadčasovou „modernitu“ (podobu, poselství). Co je jednoznačně moderní v naší době, nemá skutečnou hodnotu. Zahrada, která má být obdivována kýmkoliv v jakékoliv době musí být moderní věčně.“


První velký návrh zahrady v Hassó no niwa v Tófukudži vyjadřuje Šigemoriho záměr vytvářet moderní japonskou zahradu. To byl cíl, který se rozhodl následovat zbytek svého života. V této ranné práci body šachovnice, které mizí k východu jsou moderním uměleckým výrazem a nemají žádnou paralelu v historických japonských zahradách. Šigemori sám napsal:“ Technika, kterou jsem použil, vytvořila z původní zahrady zahradu současnou. Mým hlavním cílem byla nadčasová modernost.“

Použitá literatura: Tschumi, Ch.: Shigemori Mirei - Modernizing the Japanese Garden, Stone Bridge Press, Berkeley, California 2005

 

 

Fotogalerie:


   

Komentáře uživatelů  
 

Průměrné hodnocení

 


Vložte svůj komentář
Jméno
E-mail
Titulek  
Komentář
 
Zbývající znaky: 600
   Upozornit na další komentáře
  Mathguard security question:
O           DWT      
O 3    T    Q     9TT
T73   TX2   3DN      
  N    J    J C   2GO
  E         R73      
   
   

0 komentářů



mXcomment 1.0.7 © 2007-2017 - visualclinic.fr
License Creative Commons - Some rights reserved
< Předch.   Další >
webdesign: POCÍTACOVÁ ŠKOLA - Mgr. Martin Groulík