Hlavní menu
Home
Aktuálně
Bonsaje
Bonsai Sumiko
Doplňkové rostliny
Kaligrafie a sumie
Keramika
Pěstování
Suiseki
Techniky
Tvarování
Chrámy a zahrady
Zprávičky

Program na rok 2011 konečně na světě. Podrobnosti v horním menu.
 
Reklama
Advertisement
Advertisement
 
Chrám Zenkódži
Napsal Čestmír Sosnovec   
Neděle, 15 únor 2009
 

chram-zenkodzi-45.jpg Ve městě Nagano, pro Čechy tak příjemné kvůli vzpomínkám na ZOH v roce 1998, se člověk cítí úplně jinak než v Tokiu, ze kterého jsme přijížděli. Rozlohou i počtem obyvatel (360.000) je toto důležité centrum stejnejmenné prefektury „obsáhnutelné" a také srovnatelné s českými městy. I jeho architektura má určitého ducha, jistě ovlivněného blízkým chrámem Zenkódži, o němž bude dnešní příspěvek.

Buddhistický chrám Zenkódži  byl založen r. 624 Hondou Jošimicu (jiné čtení znaků Jošimicu je Zenkó, proto název chrámu) a ukrývá údajně nejstarší vyobrazení Buddhy v Japonsku (Ikkó Sanzon - trojice bronzových soch Buddhy Amidy-njórai, a dvou bódhisattvů - Kanon a Seishi (přivezená z Koreje v r. 552 jako dar jejího vládce). Právě tento symbol buddhismu byl jeho odpůrci (rod Monobe) vhozen do vodního kanálu (u Ósaky), r. 602 ale nalezen a zachráněn. Poté se majitelé sochy střídali až do roku 1598, kdy byla znovu přivezena do Nagana.

Socha ukazována pouze jednou za 7 let.

Chrám je znám svou tolerancí k jiným buddhistickým školám i přítomnosti a aktivní spoluúčasti žen, které zde mohou vykonávat i kněžské úkony.

Není připisován žádné konkrétní buddh sektě, ale je spravován sektou Tendai a Džódo („Čistá země")

Na území chrámu se vstupuje branou nió-mon s buddhistickými strážci (restaurována 1918), po levé straně se nachází chrámová budova školy Džodó - Dai-hongan-dži, hlavní cesta ved ke dvoupatrové bráně sammon. Krátce před ní je obloukový most přes jezero ke komplexu Daikanšin (škola Tendai).

Za branou sammon pak přichází hlavní hala (hondó), rekonstruovaná r. 1707, v níž je umístěno sousoší Amidy-njórai, Kanon a Seishi, dále např. socha lékaře Binzuru, kterou všichni návštěvníci vyhledávají, aby si dotykem na někteoru z její části uzdravili vlastní tělo, ad.

Tolik fakta.

Stáří chrámu je cítit na každém kroku. Patina lamp, dřevěných stěn bran a chrámů a především dlouhé desítky let vzorně udržované borovice (Pinus densiflora) a jalovce (Juniperus chinensis) i s torzy staletých, místy téměř mrtvých kmenů dávají tušit, jak daleko sahá historie tohoto místa. Až do roku 1890 se také Nagano jmenovalo Zenkódži.

Mimořádně významné poutní místo láká každého Japonce. Alespoň jednou za život se sem chce podívat. Třeba právě na podzim, kdy se okolní hory i javory v komplexu chrámu barví do nádherných odstínů přírodních barev.

I když nejsem Japonec, musím přiznat, že návštěva tohoto místa byla důležitá a opět o něco rozšířila mé znalosti a vnímání Japonska.

Bódhisattva (jap bósacu) - bytost usilující systematickým cvičením o buddhovství, ale zdržuje se vstupu do nirvány, dokud nebudou osvbozeny všechny bytosti. Vlastností, jež určuje jeho chování, je soucit. Bódhisattva je připraven vzít na sebe strádání všech tvorů a

přenést na ně své karmické zásluhy. Pozemší bódhisattvové se od normálních lidí liší pouze svou nesobeckostí a soucitem. Trancendenální b již dosáhli buddhovství, ale vstup do nirvány je odložen. Věřící v nich spatřují průvodce a pomocníky v nouzi.

Školy buddhismu v tomto chrámu:

Tendai - přenesena do J. v 8. st z Číny, nejvýznamnějším představitelem byl Ennin. V J. má tato škola tři směry - Sammon, Džimon a Šinsei (středem učení směru Šinsei je uctívání buddhy Amitábhy, „bezhraničné světlo", ten je považován za zosobnění milosrdenství a moudrosti, nejvýznamn a nejpopulárn buddha mahájány, představuje obrat v buddhismu - jeho uctíváním se otevírá nová cesta ke spáse - nemusí vést přes nekonečný počet znovuzrození, ale přes pomoc právě tohoto buddhy - pomoc zvenčí, zejména v hodině smrti)

Filozofie této školy byla založena na učení Lotosové sútry („Utíkám se k lotosové sútře"), propagoval ji i Ničiren (1222-1282, LVM 310)

Džódo - dosl „Škola Čisté země", byla přinesena Enninem (793-864), a šířila praxi vzývání Amidy (nembucu). Dalšími představiteli byl Kúja (903-972) zvaný „Mudrc z tržiště" a Genšin (Ešin Sózu, 942-1017). Vlastní školu Džódo založil Hónen (1133-1212). Doufal, že pomocí „snadné cesty" poskytne trpícím konečné vysvobození. Měl mnoho přívrženců a mnoho nepřátel z jiných škol (vyhnanství v 74 letech). Tato škola stojí výhradně na vzývání Amidy formulí („Namu Amida buc" - Utíkám se k Buddhovi Amidovi), bez víry v něj nemohlo dojít k narození v čisté zemi Amidově. Genšin působil na hoře Hiei u Kjóta atd (viz Lexikon vých moudrosti str 128, dále jen LVM).

Použitá literatura:

Flanderka, P., Kopečná, R., Kraemerová, A.:  Japonsko, průvodce do zahraničí, Olympia Praha 1998
Kolektiv autorů: Japonsko, společník cestovatele, Ikar Praha 2007
Kolektiv autorů: Japan, Verlag Karl Baedeker, Ostfildern 2004
Kolektiv autorů: Knaurs Kulturfuehrer in Farbe - Japan, Verlag Knaur, Muenchen 1989
Kolektiv autorů: Lexikon východní moudrosti, nakl. Votobia, Olomouc 1996

 

FOTOGRAFIE:

 


   

Komentáře uživatelů  
 

Průměrné hodnocení

 

Zobraz 4 z 4 komentářů

diky

Napsal: Milan Karpíšek () v 18-02-2009 14:33

diky

Napsal: Milan Karpíšek v 18-02-2009 14:33

díky za vysvětlení

 

» Nahlásit tento komentář adminovi

Nagano

Napsal: Mgr. Jaroslav Servus () v 15-02-2009 16:16

Nagano

Napsal: Mgr. Jaroslav Servus v 15-02-2009 16:16

"Hákový kříž" je starý protoindický symbol Arjů symbol slunečního vozu potažmo štěstí a dlouhého života. Od nich ho převzala dlší náboženství. 
Na svém šálu ho měla i sv. Ludmila, to jen analfabet Hitler neznal neznal historii a symboliku. 
Pro evropana je nezvyklé, že nejde o žádnou katedrálu, ale soubor budov v parku. I tak však působí silným dojmem. Fotografie vznikly časně dopoledne, po 11. hod. už tam byly husté davy. Koupil jsem a v kadidelnici na obr. 23 a 24 zapálil svazek kadidla, pět minut nato se mi pokazil nenávratně fotoaparát. Jinak to byl opravdu silný zážitek. 
J.S.

 

» Nahlásit tento komentář adminovi

odpoved

Napsal: sosnovec () v 15-02-2009 16:10

odpoved

Napsal: sosnovec v 15-02-2009 16:10

Borovice jsou akamatsu (Pinus densiflora), borovice hustokvětá. 
Co se týče hákového kříže, mám v momentě, kdy ho vidím (v Japonsku v buddh chrámech často) také smíšené pocity. Na druhou stranu je to trochu jiný kříž, než jaký se nám vybavuje ve spojení s válkou. Hákový kříž buddh chrámů je používán i dnes na mapách měst pro označení chrámů. Původně se jednalo o ochranný a léčebný znak, indický znak štěstí. Zastupuje obraz rovnováhy čtyř elementů (ohen, voda, vzduch, země). Těmito otázkami se zabývá řada jiných oborů, např. geomancie.

 

» Nahlásit tento komentář adminovi

pěkné

Napsal: Milan Karpíšek () v 15-02-2009 09:53

pěkné

Napsal: Milan Karpíšek v 15-02-2009 09:53

parádní ty staré borovice to jsou Akamatsu? 
a ještě mě tak trošku zarazil te potočený hakový kříž, jaky má význam?

 

» Nahlásit tento komentář adminovi

Zobraz 4 z 4 komentářů



Vložte svůj komentář
Jméno
E-mail
Titulek  
Komentář
 
Zbývající znaky: 600
   Upozornit na další komentáře
  Mathguard security question:
YFQ          9       
K      1    ML    9IY
XW1   AUT    C       
  K    6     Q    2M8
C2W         PRU      
   
   



mXcomment 1.0.7 © 2007-2017 - visualclinic.fr
License Creative Commons - Some rights reserved
< Předch.   Další >
webdesign: POCÍTACOVÁ ŠKOLA - Mgr. Martin Groulík