Hlavní menu
Home
Aktuálně
Bonsaje
Bonsai Sumiko
Doplňkové rostliny
Kaligrafie a sumie
Keramika
Pěstování
Suiseki
Techniky
Tvarování
Chrámy a zahrady
Zprávičky

Program na rok 2011 konečně na světě. Podrobnosti v horním menu.
 
Reklama
Advertisement
Advertisement
 
Modřín
Napsal Čestmír Sosnovec   
Pátek, 20 srpen 2004
 

autor: J. Lengál
majitel: J. Lengál
text a foto: Č. Sosnovec

Jan Lengál přijel vloni na podzim na jedno z našich setkání a ještě přesně nevěděl, zda něco bude tvarovat. Nepřivezl si totiž s sebou žádný strom. Nakonec se ale přece jenom do tvarování pustil, protože mu padl do oka tento zajímavý modřín opadavý (Larix decidua). Byl sice již zazimován v naší zahradě, ale protože ještě nemrzlo, nebyl problém rostlinu ze záhonu vyjmout.




Modřín pochází z volné přírody a v misce je již hezkou řádku let. Po vyzvednutí z přírody (jaro 1996) byl přesazen do kontejneru, v němž byl pěstován a zastřihován 3 roky. Měl poměrně velký bal a tak bylo třeba zredukovat kořeny a strom přesadit do objemově menší misky. To proběhlo na jaře roku 1999. Bohužel se nezachovaly žádné fotografie z této doby. V misce jsem modřín pěstoval další tři roky, neustále ho zaštipoval a jeho koruna houstla. Od roku 2002 byl modřín zařazen mezi „potenciální čekatele“ na tvarování.




Modřín jsem již jednou provizorně tvaroval, ale jednalo se pouze o kosterní větve. Proto je na prvních dvou fotografiích velmi neuspořádaný a o kompaktní koruně nemůže být řeč (foto 1 a 2). U modřínu je na první pohled zajímavá linie kmene. Té bylo třeba využít a Jan Lengál tak také učinil. Kmen při tvarování nijak výrazně neměnil. Důležité bylo důsledně a kompletně vydrátovat všechny větve, aby bylo možné je vytvarovat do požadované polohy. Drátování musel předcházet výrazný střih větví, při kterém bylo nutné úplně odstranit nevhodné větve a větve potřebné zakrátit. Myslím si, že se to Janu Lengálovi podařilo a může se těšit na další sezónu, kdy bude moci modřín přesadit do definitivní bonsajové misky, která ještě zvýrazní kouzlo stromu.

Pro tvar stromu má rozhodující význam první větev vlevo, která jakoby přepadává dolů, téměř k okraji misky. Ta dává stromu vyváženost a zároveň rozbíjí trochu monotónní linii kmene v jeho druhé polovině. Důležitá je také kosterní větev na pravé straně, které vystupuje z přirozeně vzniklého ohybu kmene téměř ve špičce stromu. Je protiváhou levé dolní větve a zesiluje dynamickou linii kmene na jeho konci.




V budoucnu bude možné se stromem dále pracovat a tvar stromu. evtl. ještě měnit.
Kresby:
1. Červené čáry lemující nejdůležitější partie stromu, které mu dávají osobitý charakter a dynamiku: dolní větev vlevo, horní větev vpravo a horní větev vlevo (zároveň horní polovina kmene)




2. Jednou z možností do budoucna může být tato varianta. Není sice úplně snadné ji dosáhnout, ale možné to je. Důležitá je u této varianty výrazná změna směru kmene u první levé větve (červená linie). Díky ní získává strom ještě větší dynamiku a kouzlo.



   

Komentáře uživatelů  
 

Průměrné hodnocení

 


Vložte svůj komentář
Jméno
E-mail
Titulek  
Komentář
 
Zbývající znaky: 600
   Upozornit na další komentáře
  Mathguard security question:
LWT         7JN      
F      2    D H   JDP
4AE   Y2S   PAN      
U Q    2    2 9   GNQ
4TB         QSS      
   
   

0 komentářů



mXcomment 1.0.7 © 2007-2017 - visualclinic.fr
License Creative Commons - Some rights reserved
< Předch.   Další >
webdesign: POCÍTACOVÁ ŠKOLA - Mgr. Martin Groulík