Hlavní menu
Home
Aktuálně
Bonsaje
Bonsai Sumiko
Doplňkové rostliny
Kaligrafie a sumie
Keramika
Pěstování
Suiseki
Techniky
Tvarování
Chrámy a zahrady
Zprávičky

Program na rok 2011 konečně na světě. Podrobnosti v horním menu.
 
Reklama
Advertisement
Advertisement
 
Mrtvé dřevo II. - Suché dřevo
Napsal Čestmír Sosnovec   
Pátek, 20 srpen 2004
 

Pokud se zabýváte sběrem vhodného materiálu v přírodě, setkáváte se na stromech často s partiemi mrtvého dřeva. To je většinou třeba částečně upravit (zkrátit, zmenšit apod.) a v tom případě přichází na řadu technika, nejčastěji elektrická fréza s různými nástavci. Suché dřevo je totiž křehké a jeho opracování klasickou ruční cestou téměř nemožné, protože vlákna dřeva okamžitě praskají.



Pokud se větev nebo kmen vhodně opracuje, působí jako součást bonsaje mnohem lépe
a každý další rok péče znamená lepší a přirozenější vzhled.

Jednotlivé nástavce používané k opracování suchého dřeva si můžete prohlédnout na fotografiích 1 a 2. Práce se suchým dřevem je jednoznačně náročnější než v případě mokrého dřeva, protože musíme velmi pozorně sledovat směr růstu dřeva, abychom nefrézovali jiným směrem. To by mělo za následek, že vyfrézované drážky budou mít jiný směr než praskliny vzniklé sesycháním dřeva přirozenou cestou (fotografie 3). Džin pak působí nepřirozeně až komicky.
Pokud je to možné, je vhodné kombinovat frézování s vypalováním dřeva. Zlepšíme tím jednak vzhled mrtvého dřeva a také si částečně pomůžeme při dodržování směru frézování se směrem růstu dřeva. (fotografie 4), protože vypalováním odstraňujeme méně odolné (kompaktní) partie dřeva (vlastně tak urychlujeme přírodní procesy hnití a tlení)
Práce se suchým dřevem vyžaduje velké množství času a pokud chceme spěchat, můžeme se dopustit zbytečných chyb, které již nikdy nebudeme moci napravit.



1. Malá fréza (Dremel) s různými nástavci se výborně hodí na dopracování detailů a pokud pracujeme pečlivě,
téměř nerozeznáme rozdíl uměle a přirozeně vzniklého mrtvého dřeva.


2. Velká fréza s různými nástavci. Dolní tři jsou určeny k hrubému ošetření dřeva, horní dva k jemné práci. Drátěný kotouč (vlevo nahoře) a smirkový kotouč (zcela vlevo) se hodí k očištění frézovaného dřeva od přetrhaných vláken dřeva.

3. Tyto džiny byly vytvořeny frézou v květnu roku 2000. Je patrné, že došlo k frézování dřeva mimo směr růstu dřeva, což je patrné na prasklinách, které probíhají jiným směrem než vyfrézované drážky. Takovéto chyby bychom se měli vyvarovat, což znamená pracovat s frézou jen v nutných případech a velmi pomalu a opatrně.


4. Detail mrtvých částí kmene jalovce, které byly opracovávány téměř výlučně ručně postupným vytrháváním vláken dřeva. Černá barva na dřevě vznikla při opalování dřeva plynovou lampou. Po ošetření bělidlem budou tyto partie za několik let dominantou bonsaje (práci prováděl M. Budík na naší akci Džiny v říjnu 2003).

Práce s mokrým dřevem


V případě, že výrazně redukujeme velikost rostliny, musíme odříznout větší větev nebo část kmene. Nikdy není vhodné odstraňovat větve úplně, protože je můžeme využít k různým účelům. K ukotvení drátů, fixaci páky při výrazném ohýbání či k vytvoření džinů.
Vytváříme-li džiny ze živých partií stromu, máme velkou výhodu v tom, že můžeme využít vláken dřeva a postupně je vytrhávat pomocí plochých kleští. Tím je zaručen přirozený vzhled džinu i po jeho zaschnutí a popraskání dřeva. Samozřejmě to ale ještě neznamená, že vytvoříme krásný džin. I v tomto případě musíme vynaložit velké úsilí a investovat hodně času, ale možnost trhání vláken rozhodujícím způsobem ovlivňuje celkový výsledek.



Práce s různými druhy dřeva – Smrk


Práce s mrtvým dřevem na tomto smrku mi přinesla mnoho zkušeností. Na začátku jsem vůbec netušil, že bez pomoci frézy nedocílím ani na živých partiích téměř žádného výsledku. Celý kmen, který je nyní z větší části bílý a dutý (sabamiki) pokrývala borka s živou kůrou. Pouze některé dlouhé větve v koruně byly již v přírodě suché a vlastně mě přivedly k myšlence vytvořit dutý kmen.
Mokré dřevo (živé) tohoto smrku bylo stejně křehké jako suché a trhání vláken, které tolik pomůže dobrému výsledku bylo nepoužitelné. Některé partie byly navíc ploché až prohloubené, takže bylo naprosto nemožné se kamkoliv dostat trhacími či plochými kleštěmi.
Pozorně jsem proto frézoval a neustále kontroloval směr dřeva, abych se nedopustil chyby.
V následujících měsících mrtvé partie ještě dodělám a zjemním.Výsledek samozřejmě ukáže čas, ale domnívám se, že nebude špatný. (foto 5 a 6)



5. Nově vytvořené partie mrtvého dřeva na smrku (listopad 2002).


6. Detail mrtvého dřeva smrku (prosinec 2002).


Práce s různými druhy dřeva – Borovice



7. Přepracovaná partie (viz foto č.3) již působí lépe.


8. Detail jedné z přepracovaných částí. Až tyto partie v průběhu let rozpraskají, jako je tomu v pravé dolní části fotografie, budou působit přirozeně.


8. Jiná partie mrtvého dřeva na téže borovici vzniklá přirozenou cestou na horách. Takto by měli námi vytvořené džiny vypadat.


9. Část džinu vytvořeného člověkem z mokrého (živého) dřeva. Patrný je opět jiný směr frézování a vzniklých prasklin dřeva. Druhou chybou je přítomnost drobných chloupků dřeva, které po frézování zůstávají. Odstraníme je opálením malou plynovou lampou a následným očištěním drátěným kartáčkem.


10. Detail různě starých partií mrtvého dřeva. Zatímco popraskané (starší) části působí přirozeně, nové hladké části ruší celkový vzhled. V průběhu několika let se však rozdíly zmenší a později zmizí úplně.


11. Krásný detail různě starých partií mrtvého dřeva. Levá část větve vzniklá v přírodě je mnohem více rozpraskaná a působí lépe než pravá hladká část opracovaná až v létě 2003.


12. I tento džin vytvořila příroda. Co dodat?
   

Komentáře uživatelů  
 

Průměrné hodnocení

 


Vložte svůj komentář
Jméno
E-mail
Titulek  
Komentář
 
Zbývající znaky: 600
   Upozornit na další komentáře
  Mathguard security question:
NPP         9CF      
Q 3    K    J     LN1
RYJ   KNL   1HI      
  A    I    J 3   3PB
8PR         CXT      
   
   

0 komentářů



mXcomment 1.0.7 © 2007-2017 - visualclinic.fr
License Creative Commons - Some rights reserved
< Předch.   Další >
webdesign: POCÍTACOVÁ ŠKOLA - Mgr. Martin Groulík