Hlavní menu
Home
Aktuálně
Bonsaje
Bonsai Sumiko
Doplňkové rostliny
Kaligrafie a sumie
Keramika
Pěstování
Suiseki
Techniky
Tvarování
Chrámy a zahrady
Zprávičky

Program na rok 2011 konečně na světě. Podrobnosti v horním menu.
 
Reklama
Advertisement
Advertisement
 
Pěstování - Smrky II.
Napsal Čestmír Sosnovec   
Čtvrtek, 19 srpen 2004
 

Zaštipování

Tuto kapitolku, patřící pod téma tvarování záměrně oddělíme. Důvodem je její důležitost a také velké množství fotodokumentace. Týká se rostlin, které se nachází ve fázi růstu, kdy nám jde o zahuštění koruny. Nejde o péči o dlouholeté bonsaje jako např. v Japonsku, kdy již opravdu musíme velmi přesně regulovat růst stromu a zajistit rovnoměrné rozšiřování živin korunou.
Jako u většiny dřevin platí i u smrků pravidlo apikální dominance, tzn, nejintenzivněji rostou vrcholové partie stromu. Výhony na periferii stromu rostou více než výhony uvnitř koruny.
Při zaštipování je tedy třeba krátit výrazněji právě tyto partie, čímž se v případě potřeby povzbudí růst uvnitř koruny.

Smrky začínají v jarních měsících jako všechny ostatní dřeviny rašit. Pupeny se zvětšují, zbavují se svého obalu, který je chránil a na větvičkách začínají zářit svěží světle zelené pupeny.





Ty se ve velmi krátké době začnou protahovat ve výhony.





Výhonů je obvykle hodně a tak je vhodné ty nadbytečné co nejdříve odstranit. Výhony, které budeme potřebovat, necháme volně růst až do jejich definitivní podoby




Ta je charakteristická ukončením růstu jehlic (již se nezvětšují) a objevením se nových pupenů na těchto výhonech, které za normálních okolností v přírodě proraší až další rok. Právě nyní nastává čas zaštipování, pro něž se nejlépe hodí úzké dlouhé a ostré nůžky .




V poslední době jsme vyzkoušeli několik způsobů krácení výhonů s těmito výsledky:



Větvička smrku s různě starými letorosty. Jasně je vidět rozdíl mezi novými výhony s delšími jehlicemi (2003) a loňskými letorosty s jehlicemi kratšími (délka jehlic souvisí stejně jako u borovic s množstvím zálivky).

1. Odstranění celého nového výhonu (např. v partiích, kde již nepotřebujeme prodlužovat) délku větve.

Reakce: smrk vytvořil množství nových pupenů na loňském, ale i starším dřevě. To je vynikající, protože bude možné zahustit korunu a přitom nezvětšovat její velikost



Bílou čarou označené místo řezu je vlastně hranicí mezi starým (loňským) a novým (letošním) výhonem. Na starém dřevě se po několika týdnech vytvořilo poměrně velké množství nových pupenů


2. Odstranění 1/3 až 1/2 nového výhonu

 

Reakce: Tato technika zakrácení nepřinesla příliš uspokojivé výsledky. Strom nejenom že nevytvořil nové pupeny na starém dřevě, ale i na novém výhonu se neobjevilo příliš mnoho pupenů, v podstatě téměř žádné. Zdá se vhodnější využít techniku popsanou v bodě 3.

3. Zakrácení nového výhonu k prvnímu novému pupenu.

Reakce: smrk využil většinu energie pro vyzrání zbytku nového výhonu a k výraznému zesílení prvního pupenu, který jsem na výhonu ponechal. Pupen je většinou výrazně větší než ostatní směrem dovnitř koruny. Větve, kde jsem aplikoval tento způsob zakrácení nenasadily příliš mnoho nových pupenů na starém dřevě. To znamená, že se tento způsob hodí pro rostliny, kde ještě potřebujeme, aby se koruna mírně zvětšovala.



Bílou čarou je opět označeno místo řezu (za prvním novým pupenem na novém – letošním letorostu). K vytvoření nových pupenů na starém dřevě došlo minimálně, energie stromu byla využita k vyzrání výhonu a zesílení nového (posledního) pupenu na vrcholku větvičky.
   

Komentáře uživatelů  
 

Průměrné hodnocení

 


Vložte svůj komentář
Jméno
E-mail
Titulek  
Komentář
 
Zbývající znaky: 600
   Upozornit na další komentáře
  Mathguard security question:
XT2         QLG      
9 Q    G    D     J12
A47   Y41   26O      
  A    5    1 1   PYE
ELD         XTR      
   
   

0 komentářů



mXcomment 1.0.7 © 2007-2017 - visualclinic.fr
License Creative Commons - Some rights reserved
< Předch.
webdesign: POCÍTACOVÁ ŠKOLA - Mgr. Martin Groulík