Hlavní menu
Home
Aktuálně
Bonsaje
Bonsai Sumiko
Doplňkové rostliny
Kaligrafie a sumie
Keramika
Pěstování
Suiseki
Techniky
Tvarování
Chrámy a zahrady
Zprávičky

Program na rok 2011 konečně na světě. Podrobnosti v horním menu.
 
Reklama
Advertisement
Advertisement
 
Keramika Jiřího Duchka 2
Napsal Čestmír Sosnovec   
Úterý, 06 listopad 2007
 

Dno džbánu

Možná
až někdy k ránu
dohlédnu
na dno džbánu

Je před polednem. Poslední květnová sobota v Kostelci nad Černými lesy tradičně zasvěcena keramice. Po kolikáté už… Věhlasné keramické trhy opět rozproudily jinak poklidný život malého středočeského městečka s bohatou hrnčířskou minulostí. Krásný slunný den na přelomu jara a léta. Autobusy právě přivážejí další návštěvníky.

Na jižní straně náměstí uprostřed davu licitátor zrovna vyvolává: "přikročíme k číslu 25, kameninový džbánek asi devadesát let starý, původ neznámý, hnědý tak na litr a půl, vyvolávací cena 250 korun českých". Srdce se mi rozbušilo vzrušením a ruka třímající katalog a pořadové číslo vyrazila vzhůru. "250, pán s číslem 43", reagoval licitátor okamžitě. "300!", ozval se muž překvapivě stojící hned vedle mě. "320!", vykřikl jsem vzápětí možná až příliš hlasitě. "350!" přihodil soused okamžitě a na to já bez zaváhání "380!". Komisař se ani nestačil nadechnout. "To nemá cenu", usoudil nahlas ten pán vedle. Zřejmě podle zanícenosti, která ze mě musela být cítit na sto honů. "Dobře, 380 poprvé, 380 po druhé a 380 po třetí. Nikdo už nemá zájem?" Nikdo se neozval. "Džbán získává pán s číslem 43". Úder kladívka následně vše zpečetil.

Nesu si ke stánku svůj nový úlovek. Mám jich doma už celou řadu.
Některé veliké, pivovarské džbány, kapitální, i jiné velké džbány, chlapácké co se do nich vešlo píva jako o posvícení. Jedny s břichy pěkně vydutými, to proto asi, že měl hrnčíř doma ženu baculatou a jiné zase hubenější, že toho druhého nevěsta byla tenká jako proutek. Nebo snad proto, že ten jeden měl žaludek od samého hladu scvrknutý zatímco druhý právě dobře poobědval. Ale kdo ví?
Mám pak i džbánky tovaryšské, trochu rozpačité, často nahrbené či všelijak pošramocené, někdy malinko rozevláté jakoby roztancované.
Džbány na pivo, na vodu i na víno a kdo ví, na co všechno ještě.
Některé s hubičkami našpulenými, aby dobře tekly, jiné zas trochu přísnější s hrdlem pevně sevřeným, to aby se z nich dobře upíjelo. I džbány čepáky zcela uzavřené jen s malým čůráčkem na vrcholu, aby voda jako z láhve vytékala a nechrstla po člověku, když se zrovna hrcá na povoze. A aby se do něj kupříkladu třeba na poli neprášilo.
A taky džbánky žertovné, mazané s různými fígly a děravé, co se z nich žíznivec poteče a řádně pobryndá.Různé režné i glazurou polévané, hnědé, zelené i žluté, bíle máčené a malované.Mám jich zkrátka už mnoho. Každý je jiný. Jeden hezčí nežli druhý.

I po letech hrnčířské práce se občas pozastavím nad tím, jak jsou jejich tvary dokonalé. Tak prostá nádoba s tak prostým účelem a přeci jsou všechny tak smyslné a jedinečné. Rozhlížím se po tržišti kolem sebe. Kam se dnes vytratila jednoduchá dokonalost hrnčířského nádobí? Řemeslná lehkost osvědčeného tvaru oživená pravdivostí, kterou přináší jen život sám a bezprostředností hrnčířovi lidské duše? Kam se poděly takové džbánky?

Hledám hliněný džbánek, volal jako na poplach i Karel Čapek v jednom ze svých fejetonů už na počátku dvacátých let minulého století. Už tehdy bylo zjevné, že poctivá drobná řemesla nevystačí s dechem stále progresivnější industrializaci potažmo celospolečenským změnám, novému myšlení i způsobu života.

Nakonec i já hledám takový hliněný džbánek snad už od doby, co jsem poprvé usedl za hrnčířský kruh. Je to už dlouho a ještě jsem takový nevyrobil!

A tak sám hledám ten svůj džbánek.

Bude jistě podobný tomu, s jakým chodíval už můj táta jako kluk svému tátovi pro pivo. Hnědý kameninový džbánek, trochu neohrabaný, rovný jako korbel jen v prostřed malinko vypoulený, aby se do něj víc vešlo, s docela malým křivým uchem. Byl tak dobře na dvě piva k obědu. Když jsem s ním o prázdninách chodíval svému tátovi pro pivo já, nechal jsem do něj natočit hnedle i tři. V hospodě Na Závisti už mě znali a tak co se nevešlo, položil hostinský v půllitru vedle pípy a všichni kolem se jen usmívali a dělali že mě nevidí, když jsem potají, čistě však z výzkumných důvodů, dopíjel ten odporně hořký zapovězený nápoj.

Hledám takový džbánek, jaký stával celé moje dětství u babičky na zahradě za prádelnou na hromadě starých cihel a později visel na trubce od plotu hlavou dolů jako ukřižovaný Petr apoštol. Asi litrový břicháček s vysokým štíhlým hrdlem, bíle polévaný, obmalovaný zelenou a modrou linkou, vlnkovanou jako hladina Beranky, šestajovického rybníka.

Byl tam odložený celá ta léta, starý, nemoderní, možná až příliš lidový, nepotřebný džbánek. Jen občas do něj máma natrhala kytici lučního kvítí.

To se mu pak barvy jakoby rozjasnily a celý se rozzářil.

 

Hledám svůj hliněný džbánek, který by řekl za mě "tak takovou já mám žízeň, takovou já mám chuť"!

Co by mi připomínal třeba právě dědu, kterého znám jen ze starých fotek a z tátova vyprávění a také ty prázdniny na venkově v Šestajovicích.

Jak rád bych vyrobil takový džbánek, který bych mohl postavit do řady mezi ty ostatní, už časem prověřené. Takový džbán já teprve hledám. Kam se poděly?

Dávno však znám odpověď.

Vím, že budu muset začít tam, kde oni skončili. Ti staří hrnčíři, které už nepamatujeme. A dnes už jen těžko rozumíme jim i jejich době.

Ano, tam budeme muset začít!

U té neopomenutelné dřiny, v potu tváře se do nekonečna opakujících úkonů. Víra a naděje.

Celé hodiny, dny a léta dřiny, ve kterých se nepozorovaně rozpustí všechny věčně se opakující nedostatky chybujícího člověka. Pokora.

A když se pak k tomu ještě přidá vděčnost za tu tvrdou práci, za to živobytí, co přináší chleba na každý den a nakonec i radost z dobrého díla, z bohulibé služby, ze života, pak se snad znovu objeví i ta něžná laskavost hliněného nádobí. Vytrvalost a věrnost.

A to je asi to, co vlastně opravdu hledám!

To je to tajemství ukryté na dně každého opravdového džbánu.

 

 

JD březen 2007

Fotografie:

zvětšit
zvětšit
zvětšit
zvětšit
zvětšit
zvětšit
zvětšit
zvětšit
zvětšit
   

Komentáře uživatelů  
 

Průměrné hodnocení

 


Vložte svůj komentář
Jméno
E-mail
Titulek  
Komentář
 
Zbývající znaky: 600
   Upozornit na další komentáře
  Mathguard security question:
C3J          M       
Q      T    5A    96T
MS1   H46    K       
  F    O     J    MF8
7PQ         RLF      
   
   

0 komentářů



mXcomment 1.0.7 © 2007-2017 - visualclinic.fr
License Creative Commons - Some rights reserved
< Předch.   Další >
webdesign: POCÍTACOVÁ ŠKOLA - Mgr. Martin Groulík