Je pravdou, že se jedná o novinky z podzimu z roku 2010, všichni naši čtenáři nám ale snad odpustí. Časová vytíženost stále narůstá, a tak mi nezbývá čas k tomu, abych přinášel pravidelné aktualizace tak, jak jste byli v minulosti zvyklí. K Obuse ani mistrovi není v tuto chvíli co dodat, prohlédněte si raději jeho nově upravenou zahradu a krásné bonsaje.

Jen pár kroků od zahrady Fuyo-en nás čekala další ze známých zahrad japonské Ómije. Uplynula řada let od doby, kdy jsem zde se zadrženým dechem pozoroval téměř devadesátiletého Sabura Kata, jak šplhá po policích s bonsajemi. Neznatelnými štěrbinami mezi víčky kontroloval, zda jsou všichni jeho mazlíčci v pořádku.

Nemohu se zbavit dojmu, že letošní aklimatice po příletu do Japonska neprobíhala právě jednoduše. První noc v Tokiu jsme se s manželkou vzbudili ve 4 hodiny ráno, měli hlad a nemohli spát. I proto nebylo na co čekat, vyrazili jsme do svítání najít v raním Tokiu něco k snědku. K našemu překvapení to nebyl vůbec žádný problém, a tak mám zase na dlouhou dobu v seznamu snídaní jednu hodně brzkou, ve 4.30.

Jubilejní 10. výstava Noelanders Trophy přinesla kromě mnoha zážitků na výstavě a při tvarování také novou knihu pro všechny milovníky bonsají. Cenná je především tím, že nabízí průřez uplynulými deseti ročníky a nabízí tak možnost zajímavého porovnání vývoje evropské bonsajistiky. Knihu samozřejmě najdete také v nabídce našeho internetového obchodu.

Víkend od 22. do 24. ledna patřil v Belgii bonsajím. Tradiční výstava bonsají a suiseki opět přilákala mnoho pěstitelů z celé Evropy včetně České republiky, kterou zde zastupovali Václav Novák, Čestmír Sosnovec, Bonsai centrum Isabelia a Miroslav Kovář.

Nevstoupil jsem podruhé do stejné řeky, ale na jejím břehu jsem stál.

Pokud se člověk ocitne v Naganu, bylo by hříchem, neudělat si výlet do malebného městečka Obuse, vzdáleného asi 30 minut jízdy místní dráhou. V mém případě bude toto centrum uměleckých galerií, stylových obchůdků a ovocnářství spojeno jednou provždy s bonsajemi. Šindži Suzuki zde má své „sídlo", svou zahradu plnou letitých bonsají, ve které jsem v roce 2005 končil svůj druhý pobyt v Japonsku.