Podzimní cesty do Brixenu, kde se účastním bonsajových seminářů u
Othmara Auera, patří pokaždé ke krásným zážitkům mého bonsajového roku.
Ani tentokrát tomu nebylo jinak. Už při čtvrtečním sledování předpovědi
počasí jsem tušil, že studená fronta nad Alpami bude poslem prvního
letošního sněhu, který uvidím a mé očekávání se naplnilo. Na pasu
Brenner skutečně padal sníh a to po kilogramech, takže nebylo mnoho
vidět. Údržba silnic je ale opravdu perfektní, a tak se není čeho
obávat.
Seminář byl po dohodě nás všech věnován opět tématu bunjin - literátský
styl. Mám tento styl velice rád, i když patří mezi nejtěžší styly
vůbec, právě pro svou jednoduchost. Vždy než se pustíme do tvarování
vlastního materiálu, předchází mu teoretická část, kterou měl tentokrát
ve své režii Othmarův host a kamarád současně, Edoardo Rossi z Padovy.
Svůj dopolední výklad k tématu bunjin propojil s kaligrafií, tušovou
malbou i celým historickým vývojem Japonska. A protože je hudebníkem,
hodně paralel přinášel i z hudby.
Tvarování stromů u Othmara je vždy velkým poučením, pokaždé se člověk
naučí něčemu novému a ani tentokrát tomu nebylo jinak. Těší mne, že už
vidím různé možnosti tvarování stromů, jejich zajímavé linie. Vím, že
se budu muset rozhodnout pro jednu z nich, sám. Vím také, že cesta k
výslednému tvaru je téměř nekonečná a pouze v určitých momentech lze
mluvit o dokončení, hned zase následuje nutnost úprav. V běhu mnoha let
jakoby člověk tesal sochu z kamene a ta pomalu vystupovala z masy.
Nejprve kmen, poté kosterní větve, následně jejich rozvětvení až k
zelenému obrostu. Mezitím stárne borka, praská a vytváří starý vzhled
stromu. Pochopil jsem, že nemá smyslu něco urychlovat, za každou cenu
chybějící partie kamuflovat, naopak správné je trpělivě pracovat na
postupných krocích ve vývoji stromu.
První dva tři roky jakoby se nic moc nedělo, ale po čtyřech až pěti
letech, kdy materiálu přibývá a člověk má možnost porovnání různých
fází vývoje, se celý proces mění v drogu, které se nedá uniknout.
V tomto příspěvku přináším několik fotografií z Othmarova sídla v
Brixenu, pak také pozvání na krásnou výstavu bonsají ve stejném městě v
listopadu (www.sakkaten.com) a nakonec snímek mého stromu po
vytvarování s Othmarem (vývoj stromu si můžete prohlédnout v
příspěvku z 25.11. 2007 - borovice Pius Notter, sekce tvarování).
