Hlavní menu
Home
Aktuálně
Bonsaje
Bonsai Sumiko
Doplňkové rostliny
Kaligrafie a sumie
Keramika
Pěstování
Suiseki
Techniky
Tvarování
Chrámy a zahrady
Zprávičky

Program na rok 2011 konečně na světě. Podrobnosti v horním menu.
 
Reklama
Advertisement
Advertisement
 
Výstava 2009 - rekapitulace 1
Napsal Čestmír Sosnovec   
Neděle, 31 květen 2009
 

vystava-03.jpg Oficiální část výstavy proběhla, a tak se s menším časovým odstupem vracíme k naší nejdůležitější akci celého roku ještě jednou. Odstup má svůj význam, proběhlé události se lépe hodnotí, tedy objektivněji. A u letošní výstavy bychom asi trochu hodnotit měli, protože šlo o 10. výstavu v naší zahradě.

Tradičně poctivá a důsledná příprava přinesla tentokrát o mnoho více novinek, než tomu bylo v dřívějších letech. Až jsem si v březnu, kdy vše vypuklo, říkal, zda je vůbec možné vše stihnout, obsáhnout a bez stresu zvládnout. Snad proto, že jsem si tohle uvědomoval, dopadlo vše dobře a navíc přineslo i několik překvapení.

Proměny zahrady zahájila nová vrata, celodřevěná, na něž jsme umístili nový název naší zahrady - Sošintei. Jak jsem avizoval při vernisáži, nejedná se o nějaké naše „fantazírování". Jednoduše jsem vloni požádal Izana Ogawu, našeho přítele kaligrafa, zda by nenapsal nějaký název k naší zahradě, ve které jiř 4 roky pořádá své kurzy kaligrafie. Názvů k mému překvapení vytvořil 10 a dal nám vybrat. Hezký úkol. Vybrali jsme nakonec název složený ze tří znaků: so (pramen, původní zdroj), šin (srdce), tei (zahrada). Sympatické na všech názvech bylo to, že v nich je nejen ukryto vlastní jméno zahrady, ale také část rodinného jména. Po výběru jména a jeho zvětšení do skutečné velikosti putovalo kopie k uměleckému kováři, který znaky přenesl a vytepal do měděného plátu. Sympatický a estetický materiál.

Před stodolou, mezi seníkem a jejím přístřeškem jsem vytvořil novou zahradu vycházející z japonských zahrad ve stylu cuboniwa (tsuboniwa, 1 ts = 3,3 m2). Tyto „mini" zahrady mě okouzlily již několikrát a delší dobu mě také prostor před stodolou lákal k vytvoření něčeho podobného. Stačilo vše trochu promyslet, vybrat vhodné kameny a rostliny, štěrk a nějak oddělit zahradu od nově vzniklého prostoru „čajovny" pod přístřeškem. Až se tato zahrada ještě více vyplní vysázenými rostlinami a trochu zestárne.... Už teď se zde cítím dobře.

Právě při budování čajovny, také nového prostoru, mě často přepadal pocit, že jsem si vzal moc velké sousto. Práce na zahradě samotné byla hodně zavazující a k tomu prostor čajovny s tokonomou, kde jsem zachoval co jen bylo možné z původní podoby přístřešku, nenatíral obvodové zdivo, použil staré trámy a kulatinu... Ke všem těmto původním prvkům přibyl kmen staré švestky a jako kontrast nové černé sklo, které mnoha návštěvníkům připadá jako vodní hladina.

Zpod přístřešku se po schodech dá sejít do sklepa přímo pod stodolou. Nejprve jsem sklep chtěl nechat bez zasáhu a pracovat na něm až později, ale nakonec mi to nedalo, také proto, že mi manželka stále podsouvala názor, že pod starou opadávající omítkou se skrývá klenutí. Nevěřil jsem, ale přeci jen vše zkoumal. Klenutí jsme skutečně objevili, a tak bylo zase o práci navíc.

Stálo to ale za všechno to úsilí.

Horní zahrada splnila v průběhu výstavy přesně ten účel, pro který jsme ji budovali. Lidé si zde odpočívali, popíjeli čaj a „rovnali" si své z životního stylu pocuchané nervy.

Stodola, ke které se dostanu v příštím příspěvku, neprodělala od loňska žádné změny, ale opět patřilak nekrásnějším místům celé výstavy.

Kdo se vydal ze stodoly podél její stěny  po chodníku směrem k zadní zahradě, ocitl se u dalšího nového prvku, vztyčeného dřevěného koryta, které se původně nacházelo v hrázi jednoho z místních rybníků. Dřevěný artefakt vzbuzoval u návštěvníků nejrůznější představy a byl přijímán překvapivě pozitivně (když si vzpomenu, jak na mne koryto padalo a já ho nemohl udržet, protože jsem se kvůli své netrpělivosti pustil do do jeho zapouštění úplně sám....)

Všechny změny jsme stihli dokončit, snažili jsme se zachovat kombinaci daného rázu statku s japonskou zahradní architekturou  a posunuli zahradu výrazně dál. V tuhle chvíli ani nevím, zda mne má těšit, že má hlava už zase spřádá nové nápady, zahrnuje mne další prací na této zahradě, Jako bych byl stromem v úrodné půdě, který hltá živiny svého místa a neustále tím zvětšuje a zpevňuje svůj kořenový systém. Ano právě o tom vypovídají všechny ty proměny zahrady Sošintei.

 

FOTOGRAFIE:

 


   

Komentáře uživatelů  
 

Průměrné hodnocení

 

Zobraz 1 z 1 komentářů

změny do větší krásy

Napsal: Jaroslav Servus Mgr. () v 03-06-2009 12:43

změny do větší krásy

Napsal: Jaroslav Servus Mgr. v 03-06-2009 12:43

Všechno vynaložené úsilí se projevilo v rozkvětu zahrady do stále větší krásy. Zvláště stodola  
z vnějšku, čajovna a zahrádka cuboniwa má neopakovatelné kouzlo, spojení starého dřeva, kamene, stromů a dalších doplňků je nádherné. Opravdu zde vidíš wabi a sabi.  
Výstava jako obvykle pečlivě připravená a bylo se na co dívat. 
Hodně štěstí a úspěchů v další práci. 
Jarek

 

» Nahlásit tento komentář adminovi

Zobraz 1 z 1 komentářů



Vložte svůj komentář
Jméno
E-mail
Titulek  
Komentář
 
Zbývající znaky: 600
   Upozornit na další komentáře
  Mathguard security question:
JJI         LX9      
  K    9      4   GIQ
  K   U1E   Q9T      
  3    B      N   OH7
  E         GXT      
   
   



mXcomment 1.0.7 © 2007-2017 - visualclinic.fr
License Creative Commons - Some rights reserved
< Předch.   Další >
webdesign: POCÍTACOVÁ ŠKOLA - Mgr. Martin Groulík