Po několika letech nás navštívila stará dobrá zima. Pokryla
celou zemi pěknou duchnou sněhu, u nás
to bylo téměř 40 cm, a tak si zazimované stromy mohou dopřát opravdu klidný čas
odpočinku bez rizika holomrazů.
Vraťme se ale k pravidelným příspěvkům.
Na řadě je pokračování tématu japonské jídlo, které patří ke skutečným atrakcím
cestování po Japonsku.
Většina snímků v dnešním příspěvku pochází z rjókanu
nacházejícího se těsně vedle zahrady Adači. Zážitkem v rjókanu se stává
téměř všechno. Počínaje neobyčejnou ochotou personálu, přes minimalistické, sezóně
vyzdobené interiéry, koupání v onsenu s termální vodou až po jídlo.
Většina rjókanů má v ceně zahrnutu snídani a večeři, samozřejmě v japonském
stylu. Znamená to, že nemůžete počítat s žádným pečivem, máslem nebo
salámy, zapomenout můžete i na kávu nebo sladké nápoje.
Výměnou za to vám bude dané sezóně příslušející jídlo, na evropské poměry
opravdu netradičně naaranžované. Vlastně se najíte nejdříve očima a pak i
zasytíte připravený žaludek. Samozřejmě chutným jídlem.
V případě naší poslední večeře v rjókanu nás překvapil ještě jeden fakt a
to nutnost zručně nalámat krabí klepeta před jejich uvařením v keramickém hrnci.
Jak se říká - snaha byla - ale všichni jsme se nakonec raději vzdali
samostatnosti a požádali o pomoc servírující personál. Jinak by se maso z krabích
klepet proměnilo v drť tvořenou směsí masa a tvrdé krusty chránící svaly -
ta se nedá konzumovat. Jak už to bývá, dívat se na někoho zručného může vyvolat
dojem, že daná činnost je snadná.
Snadná nebyla, to dokazuje i fakt, že večeře se tak často
měnila třeba i v dvouhodinové zaměstnání.
Fotografie: V. Sosnovcová, V. Frázová, J. Chalupník
